Bushman Expedice Botswana - z Prahy až do Nata (část 2.)
V pozdních odpoledních hodinách přijíždíme do Khama Rhino Sanctuary u Serowe. Slunce zapadá již po 18 hodině a tak na projížďku parkem máme asi 2 hodiny. Na nosorožce štěstí nemáme, potkáváme jen několik antilop, zdálky pozorujeme žirafu a u vodní nádrže velkého kudu, který se prochází po břehu. Do kempu umístěného na okraji parku přijíždíme za tmy a tak stavění stanů a večeře už probíhá ve světle čelovek a baterek, kterým zdařile pomáhá Měsíc. Ráno nás před šestou budí křik ptáků. Balíme a po snídani věnujeme ještě 2 hodiny projížďce parkem. A udělali jsme dobře. Na pláni mezi keři vidíme samici nosorožce s mládětem. Uspokojeni vyrážíme směrem na sever k solným pláním a kempu u Baines baobab. Čeká nás více než 500 km po silnici a asi 40 v terénu. Cesta je velmi náročná a ztěžuje ji ještě písečná bouře. Pozorujeme několik tornád, jedním z nich i projíždíme. Obloha je zatažená a dokonce na nás padá i několik kapek deště. To jsme v Botswaně v této době nečekali. Opět se rychle blíží západ Slunce.
Kvalita cest v parku nedovoluje rychlost vyšší než 30 km/hod, hluboký písek střídají výmoly a ostré zatáčky. Využíváme tak i dynamickou kurtu, kterou jsme si přibalili do zavazadel. Cesta se nám zdá nekonečná. Když vjíždíme na solnou pláň, ve tmě jen tušíme obrysy baobabů, které míjíme. Na nám určené kempovací místo pod dvěma obrovskými baobaby se dostáváme jen díky skvělé navigaci. Kvůli větru nerozděláváme oheň a dáváme si studenou večeři. Vítr neutichá, naopak sílí. Kromě něho nám noc “zpříjemňuje” ještě neskutečné vedro.
Ráno za sluníčka obdivujeme krásu místa, kde jsme strávili noc a na cestě zpět ke vstupní bráně i Bainesovy baobaby. Na několik desítek kilometrů se vracíme na asfalt, doplňujeme palivo a základní potraviny a vracíme se do terénu. Tentokrát je naším cílem Kubu Island.
Kubu v botswanštině znamená hroch, což nám nedává smysl, protože se jedná o suchou oblast uprostřed solných pláni, kde hrochy asi nepotkáme. Necelých 100 kilometrů jedeme 4 hodiny, ale pohled na Kubu Island za to stojí. Masa oválných kamenů, které připomínají hrošíky ponořené do vody, v kombinaci s majestátnými baobaby v podvečerním slunci jsou pro nás nezapomenutelným zážitkem. Večer konečně dochází na posezení u ohně z nakoupeného dřeva. Podél cesty jsou postavené samoobslužné stánky s hromádkami dřeva, jejichž cena je napsána na ceduli, a plechovkami, kam vložíte požadovanou částku. Svítící Měsíc, plápolající oheň a obrovský prostor solných plání, to budou naše vzpomínky na dnešní noc. Ráno ještě jednou objíždíme tohle magické místo a vracíme se přes pláně na hlavní silnici.
V Nata si dáváme pozdní oběd a pokračujeme do Nata Bird Sanctuary. Těšíme se na plameňáky a pelikány, ale u vjezdu dostáváme informaci, že plameňáci tu nejsou. Nakonec se domlouváme, že i tak do parku pojedeme, i když konec suchého období není pro návštěvu moc vhodná doba. Mokřady, díky kterým je tu obrovské množství ptáků, jsou vyschlé. Potkáváme několik pštrosů a stádo pakoňů a na břehu jezera chvilku pozorujeme kolonie pelikánů. Čas je neúprosný, opouštíme park a míříme do kempu. Po příjezdu využíváme místní bazén, abychom smyli prach z posledních dvou dnů, v restauraci si dáváme večeři a dlouho do noci ještě u aut při skleničce vína a svíčce povídáme.
Pokračování...
