Jakub Vánger: Přírodu potřebujeme my, ne ona nás
25. 10. 2021
Jakub Vágner - rybář, dobrodruh a cestovatel - má plné právo říct, co si myslí o současném vztahu lidí k přírodě. Tráví v ní většinu svého času a, jak sám říká, je pro něj vším. Právě na základě této myšlenky vznikl rozhovor, provázený respektem, pokorou i zkušenostmi člověka, který dlouhá léta ctí zákony přírody.
BUSHMAN: Kdybyste měl popsat svou vášeň k rybaření 3 slovy, jaká by to byla?
JAKUB: Svoboda, dobrodružství, poznání.
BUSHMAN: Nejste jen rybář. Jste v první řadě dobrodruh a cestovatel. Jak a kde se rodí nápady na Vaše cesty za poznáním?
JAKUB: Dříve jsem své cesty přizpůsoboval především druhům ryb, které jsem potřeboval zdokumentovat. Dnes se zaměřuji i na nerybářské dokumenty a snažím se vybírat si místa, která jsou co nejméně zasažena moderní civilizací.
BUSHMAN: Která výprava Vám skutečně vzala dech, ať už v dobrém, nebo špatném slova smyslu?
JAKUB: Každá, a to opravdu bez výjimky. Nejel bych někam, kde to tak nebude. Navíc to mám tak, že se na místa rád vracím a snažím se je poznat mnohem více do hloubky. Člověk si některé krásy a souvislosti uvědomí jedině díky času...
BUSHMAN: Dobrodružství – to je především adrenalin, euforie, ale taky strach. Jak ho překonáváte?
JAKUB: Nepřekonávám, já se na to těším:-). Vždyť to je přesně to koření, na které cestovatel čeká!
BUSHMAN: Od dob, kdy jste poprvé nahodil udici, uplynula dlouhá doba. Jak se za tu dobu změnil Jakub Vágner?
Snad vůbec:-). Tedy... určitě přibylo pár šrámů, taky parazitů, tropických nemocí a vrásek. Uvnitř jsem ale stále ten klučina, který se nemůže nabažit všech těch voňavých koutů světa.
BUSHMAN: Jezero Katlov je Váš splněný sen, zadostiučinění?
Cítíte se tu být doma?
Katlov je můj domov a jsem za něj moc šťastný. Dlouho jsem pocit domova neznal. Asi musel přijít správný čas, a hlavně správné místo. Dříve jsem se z expedic vracel do malého bytu, ke kterému jsem neměl žádný vztah. Byl to hotel, kde nikdo jiný nebydlel. Teď se vracím z expedice a už se těším, jak si sednu na zahradě k jezeru a budu v klidu koukat na vodu.
BUSHMAN: Ctíte zákony přírody a dlouhé roky jste s ní úzce spjat. Jak se za tu dobu změnil vztah lidí k přírodě? Vnímáte pozitivní změnu?
JAKUB: Příroda je pro mě vším. Bez ní by nebylo nic. Tento pocit vnímám čím dál tím víc. Za dvacet let svého cestování po světě jsem viděl mnoho nepochopitelné zkázy. Lidská hamižnost zničila už tolik zázraků přírody a bohužel za velice krátký čas. Až mě děsí, co se stane za další dvě desetiletí. Rád bych doufal, že se úcta lidí k přírodě změní a že si uvědomíme, že příroda nás nepotřebuje. To my potřebujeme přírodu...
------------------------------------------------------------
Více o Jakubu Vágnerovi se dozvíš tady:
JAKUB: Svoboda, dobrodružství, poznání.
BUSHMAN: Nejste jen rybář. Jste v první řadě dobrodruh a cestovatel. Jak a kde se rodí nápady na Vaše cesty za poznáním?
JAKUB: Dříve jsem své cesty přizpůsoboval především druhům ryb, které jsem potřeboval zdokumentovat. Dnes se zaměřuji i na nerybářské dokumenty a snažím se vybírat si místa, která jsou co nejméně zasažena moderní civilizací.
BUSHMAN: Která výprava Vám skutečně vzala dech, ať už v dobrém, nebo špatném slova smyslu? JAKUB: Každá, a to opravdu bez výjimky. Nejel bych někam, kde to tak nebude. Navíc to mám tak, že se na místa rád vracím a snažím se je poznat mnohem více do hloubky. Člověk si některé krásy a souvislosti uvědomí jedině díky času...
BUSHMAN: Dobrodružství – to je především adrenalin, euforie, ale taky strach. Jak ho překonáváte?
JAKUB: Nepřekonávám, já se na to těším:-). Vždyť to je přesně to koření, na které cestovatel čeká!
BUSHMAN: Od dob, kdy jste poprvé nahodil udici, uplynula dlouhá doba. Jak se za tu dobu změnil Jakub Vágner?
Snad vůbec:-). Tedy... určitě přibylo pár šrámů, taky parazitů, tropických nemocí a vrásek. Uvnitř jsem ale stále ten klučina, který se nemůže nabažit všech těch voňavých koutů světa.
BUSHMAN: Jezero Katlov je Váš splněný sen, zadostiučinění?
Cítíte se tu být doma? Katlov je můj domov a jsem za něj moc šťastný. Dlouho jsem pocit domova neznal. Asi musel přijít správný čas, a hlavně správné místo. Dříve jsem se z expedic vracel do malého bytu, ke kterému jsem neměl žádný vztah. Byl to hotel, kde nikdo jiný nebydlel. Teď se vracím z expedice a už se těším, jak si sednu na zahradě k jezeru a budu v klidu koukat na vodu.
BUSHMAN: Ctíte zákony přírody a dlouhé roky jste s ní úzce spjat. Jak se za tu dobu změnil vztah lidí k přírodě? Vnímáte pozitivní změnu?
JAKUB: Příroda je pro mě vším. Bez ní by nebylo nic. Tento pocit vnímám čím dál tím víc. Za dvacet let svého cestování po světě jsem viděl mnoho nepochopitelné zkázy. Lidská hamižnost zničila už tolik zázraků přírody a bohužel za velice krátký čas. Až mě děsí, co se stane za další dvě desetiletí. Rád bych doufal, že se úcta lidí k přírodě změní a že si uvědomíme, že příroda nás nepotřebuje. To my potřebujeme přírodu...------------------------------------------------------------
Více o Jakubu Vágnerovi se dozvíš tady:
Další fotografie
