Mirek Kodada: Je důležité znát své limity a zbytečně neriskovat

3. 11. 2022

Míra Kodada – muž, který miluje divokou vodu natolik, až se stal držitelem českého rekordu v nejvyšším sjetém vodopádu. Přitom začínal na klidných vodách v jihočeské Majdaleně. Na vrcholu své kariéry se být necítí; pádlovat prý člověk může i ve stáří, stačí udržovat se v kondici a nevyjít ze cviku. Míra je akční člověk, pádler, táta na plný úvazek a v neposlední řadě ambasador BUSHMAN. Už více než tři roky pojí své jméno s českou značkou oblečení, vyráběného z přírodních materiálů, a doplňků, které dělají náročné, ale i ty každodenní expedice příjemnějšími….

Ty a voda – kamarádi od mala, anebo jsi si vztah k vodě budoval postupně?
Od malička jsem jezdil s rodiči na kánoi a následně v turistickém oddílu. Shodou okolností jsem se dostal k plastové lodi. Začátky byly náročné, ale postupně jsem se zlepšoval a začalo mě to strašně bavit.

Takže vášeň na celý život?
Rozhodně! A pak, u vody se pokaždé sejde vážně skvělá parta a lidí, která při sobě drží.

Tvoje úplně první vzpomínka na vodu?
Lužnice v Majdaléně, na ní jsem se naučil pořádně pádlovat. Trávil jsem tam každou volnou chvíli a vím, že se na ní jednou zase vrátím. Bude to takový koloběh – na ní jsem začínal, na ní si užiju stáří…

Jak náročné byly začátky? Učil jsi se sám, nebo Tě někdo vedl?
Učil jsem se sám a snažil jsem se co nejvíc odkoukat od ostatních. Ona teorie je pěkná a důležitá věc, ale praxi nic nenahradí. Je to jako s učením jazyka – nejlepší je, když budete mluvit, mluvit, snažit se dorozumět, používat ten jazyk každý den, až si ho nakonec osvojíte. Takhle podobně je to i s pádlováním.

Kdy jsi opustil klidnější vody a pustil se na opravdu divokou řeku?
V prvním roce pádlování jsem sjel Čerťáky pod Lipenskou přehradou, čemuž z počátku nikdo nevěřil, a pak to všechno už nějak navazovalo. Anebo teda nabralo to na obrátkách. Šlo to rychle… Když totiž jednou na divokou řeku přesedláte, už vás to netáhne zpátky do klidných vod.

Tvůj zatím nejvíce osudový trip?
Určitě můj první trip do Nepálu. Dobrodružný, riskantní, vyčerpávající, zábavný a fascinující. Za dva měsíce tomu bude přesně 20 let…

Kde všude jsi vlastně pádloval, vedeš si nějaký záznam, anebo to máš všechno v živé paměti?
Za ta léta už je toho docela dost, ale daleko víc je na mém seznamu míst, kam bych ještě chtěl jet. Hodně dobrý byly tripy na Bílém Nilu v Ugandě, Chile, Brazílii, Costa Rice, Kanadě, Altaji v Rusku, USA, Kolumbii, Peru. V Evropě je ale také spousta super pádlovacích destinací, tak třeba Norsko, oblast Piemont, Korsika, Alpy, Galicie. Řeky tečou po celém světě a každá je úplně jiná. To je na pádlování super. Ta rozmanitost, různé charaktery řek…

Blesklo Ti někdy hlavou: „Už dost?!“ Byl nějaký moment, kdy jsi bilancoval?
Pořád ještě nemám dost! Věk ostatně na vodě vůbec nic neznamená, stačí udržet si dobrou kondici a vášeň. Když se ale stane nějaká nehoda, tak mě to rozhodně zasáhne, byť tam třeba zrovna nejsem. Těch nehod na vodě je poměrně dost a díky sociálním sítím se o většině člověk dozví. Proto se držím jedné zásady: Je důležité znát své limity a zbytečně neriskovat.

Co cítí kajakář předtím, než se vrhne do proudu?
Dost silný napětí a velkou nálož adrenalinu, zároveň ale i vzrušení z toho, co přijde. Záleží na obtížnosti. Každopádně je důležité to všechno umět zkrotit a plně se soustředit na peřeje. Stačí vteřina nepozornosti a řeka vás semele.

Jsi držitel českého rekordu v nejvyšším sjetém vodopádu. Jaký je to pocit sjíždět vodopád? Když si to představím, mám ten typicky mrazivý pocit, jako bych byla na horské dráze hned v prvním vozíku a čekala na moment, kdy se zlomí stoupání a zřítíme se někam dolů. Má člověk vůbec čas na nějaké postřehy a vjemy okolo, anebo je to o 100% soustředění?
100% soustředění. Nepovedený pokus může mít fatální následky a ten vodopád nemusí být ani moc vysoký. Ale když se jede nějaký takhle velký vodopád, je to docela velká operace, vyžadující několikahodinové přípravy. Takže si to místo člověk předtím užije dosyta….

Pádlování. Vypadá jednoduše, ale musí to být pořádná makačka. Co pak nejvíc bolí? Záda? Ramena? Celé tělo?
Pádlování je super pohyb a zpevňuje horní část těla, řekl bych skoro bezbolestně. Ale když se jede nějaká těžká řeka, tak to má člověk jako hodně komplexní fitness trénink – veslování, lezení, někdy i plavání. A občas dokonce i jede na kole nebo běží zpátky pro auto, když není řidič.

Jak se vlastně „pádler“ udržuje v kondici?
V ideálním případě právě pádlováním. Tady v Praze máme super kanál. K tomu kolo, běhání, v zimě běžky. Já jsem ale vděčný za jakýkoliv sport, který se dá praktikovat venku v přírodě. Samozřejmě je ale potřeba pravidelně jet na nějakou těžší vodu, ideálně do zahraničí. To člověk ničím nenahradí. Člověk zkrátka nesmí vyjít ze cviku.

Zbývá Ti vůbec ještě nějaký volný čas? A pokud ano, kde a jak ho nejraději trávíš?
Teď nezbývá vůbec žádný, všechen volný totiž trávím s rodinou. Mám dva malý syny a těm teď věnuju skoro všechen svůj čas. Neodpustil bych si, kdyby mi rostli před očima a já s nimi neměl společné zážitky, vzpomínky…. Je jim 2 a 5 let, takže už je s nimi pořádná legrace. Dokonce už začínají pádlovat a troufám si tvrdit, že mají talent, takže super. Co víc si může táta přát…

Kde se vidíš za dvacet let?
(s úsměvem) To vůbec netuším, takhle daleko se raději nedívám. Doufám ale, že budu stále ještě v kondici a zažívat spousty dobrodružství na vodě i mimo ni.

Kromě toho, že jezdíš na divokou vodu a pořádáš Devils Extreme Race, jsi také ambasadorem značky BUSHMAN. Proč právě tahle značka? A na který z kousků z jejich dílny nedáš dopustit?
Se značkou BUSHMAN spolupracuji tři roky a za tu dobu jsem už stihl vyzkoušet řadu výrobků. Líbí se mi, že jsou vyrobeny z kvalitních přírodních materiálů a hlavně, že vydrží strašně dlouho. To člověk ocení zejména na expedicích, kde je počet věcí značně omezený a potřebuje se na své oblečení stoprocentně spolehnout. Velký benefit vidím i v tom, že je zrovna tak můžu nosit třeba i ve městě bez toho, aniž by se za mnou lidé otáčeli, že jsem sem přišel odněkud z buše. Bushman dělá tak širokou škálu oblečení a doplňků, že je opravdu těžký vybrat jeden.